Mladý sedlák Myshon si klidně procházel krajinou Potchik, která byla celá pokryta zelenýmy lesy. I když tu, něco se k němu blížilo. ,,Zase daňe..." Pomyslel si Myshon, ale mýlil se. To totiž mladá královna Katharina jela na projížďku svou novou zemí (při které - mimo jiné hledala - své nové milence). Myshon jen sledoval, jak se kolem něho prořítil (na tehdejší poměry) královnin vůz.
Královna, jelikož si prohlížela okolí (a hodně jiného), tak si všimla i Myshoně, který sice nebyl nejkrásnější nebo snad nejsilnější ze všech, ale ve svých znalostech vynikal před ostatními. Královna pokynula vozkovi Voskovi, aby zastavil kočár, protože si všimla sedláka Myshoně a chtěla si ho prohlédnout detailněji, více zblízka a poznat jeho vnitřek. I tak se vůz zastavil a Katharina ladně vystoupila a jají dlouhá suknice ještě dlouho pomalu skluzovala po schůdcích na zem a začala se s Myshonem bavit o věcech obecných, neobecných, o jeho životě, osobních, neosobních a dokonce i hodně osobních.
Myshon se jí po všech stránkách zalíbil, ale kvůli jeho (neobyčejně chytrém) vzhledu si ho vzala s sebou "jen na jednu noc". Když Myshon vykonal svou práci, tedy neobyčejně dobře a zručně, pasovala ho královna, za všechny joho dobré skutky na rytíře.
Myshon se přidal do královské gardy, jež obsahovala rytíře Tomashe z černé země , rytíře Okticka z Érlu a byla obohacena o rytíře Myshone z Potchiku. Tak začínají Myshonova dobrodružství.
PS: Já nejsem ten autor, který psal originál
Ty vado, nepsala sem snad aby mi můj příběh nikdo nepsal?
Já má m matěje už vyhrazenýho do jiný role vy magoři... takže tohohle si nevšímejte protoře tohle prostě nenavazuje na S. S.S... 