Óda na Bětunku
Bětka, naše hadí žena,
svedla by snad i Kena,
Zlaté vlasy, očka jak pomněnky,
až na její štíhle tělo,
dopadají ty krásné lokénky.
Modrou miluje, to každý ví,
a kdo se na na ní koukne,
ten hnedle zblázniví,
a kdo ne, ten zhloupne.
Och, naše Bětunko,
jak máme tě rádi,
vždy veselá jak slunko,
zmůžem se jen na: "Páni!"
Och, Bětko, Bětulinko!
Tvá krása mě odvívá pryč,
Dej mi té urozenosti trošinko,
a získám od tvého srdce klíč.
:P
Přemejšlim jestli se mám vzchopit a napsat ódu na tebe kačko...