Březen 2012

Perličky II

25. března 2012 v 18:56 | Tencoto Dělaliminule |  Perličky ze školních lavic
Kvůli Květově zalíbení ve zveřejňování nedopsaných článků tohle musím udělat nadvakrát. Takže tu je zbytek super hlášek!

Tatíček: Tak, pánové, teď asi dostanete všichni přes držku!
M. B.: Co jsem udělal?
Tatíček: Mluvíte, aniž jste tááázááán!!!

Tatíček: Takže buďto ten Ronsard neviděl její chyby, nebo prostě lhal, protože chtěl... No, znáte to.

Janichová: A jak to spočítáme? Takže to takhle musíme vydělit...
J. Š.: A proč vynásobit?
Janichová: Vydělit!
J. Š.: Ale proč vynásobit?

Tatíček: Jaká je tahle báseň, Hanko?
H. V.: No... No... Taková nějaká přírodní lyrika.
Tatíček: Jak jako? Třeba že bych se zamiloval do jezevčice?

Tatíček: Jak to je, Nasťo? Přijde k němu ten havran na návštěvu a zaklepe na dveře?
A. Ch.: Ne, on nezaklepe.
Tatíček: Takže přijde na návštěvu, ale nezaklepe?
A. R.: Upadne do předmrtvýho stavu!

Tatíček: Je to "The Raven", to ale přeci znamená "Krkavec". Proč je to "Havran"?
T. Č.: Protože to je hustý!
Tatíček: Přesně! Vemte si krkavce, no když si tak někdo krkne...

T. Č.: Hutková! To je přece dcera Hutky, toho zpěváka!
J. D.: No nekecej! Já jsem Douša a jsem dcera Brabce!

M. A.: Co je teďka za hodinu?
T. Č.: Ten supl s Přibíkem.
J. D.: Jo, to je moje máma!

T. Č.: Já umim udělat humra.
J. D.: Už jsi ho někdy dělal?
T. Č.: Ne.
M. A.: Moje žena je humr!

T. Č.: Jsi trvalí žena.
M. A.: Trvalí?!
T. Č.: Jako jarní

M. M.: Je to trojzvratná kladka.
Bidláková: To si pletete s nějakým jiným zvracením.
M. B.: Už jsem z toho celej jařabatej!

+pár hlášek z Bláhova zkoušení

Toegel: A na zkoušení půjde slečna...
M. M.: Voska!
Toegel: Takže Chopper si vymění místo se slečnou Alžbětou.
A. R.: Neneneneprosímprosímprosímprosííím!
Toegel: Miluju slovo "prosím". Pojďte dopředu.

Toegel: Takže sifon.
M. B.: Hmmm, sifón... Tím dělaj mlži takový to PFÚÚ!

M. B.: Takže malárie, tu přenáší komár Anfiles...
Toegel: Anfiles?
M. M.: ACHILLES!

Toegel: Jak se jmenuje ta malá medůza?
M. B.: Hmmm, medůzátko?

boty

19. března 2012 v 15:58
Chcete je někdo?

Retard nonsense story

4. března 2012 v 21:04 | Retard, Trulant Jack, Dežo |  Naše tvorba
Oko se ušklíblo a pak drsně zamňoukalo na téměř obnažený vyšívaný ubrus. Kráva si věcným tónem uprdla a následně začala ve Starbucksu prznit akvárko. "Opravdu?!", zasvištělo máslo v potrhaném šuplíku. "Hlavně bacha na polystyren."
To už si tuleň nenechal líbit. Mužně vypjal stehno, pořádně se zapřel knírem o stůl a zařval: "MÁM RÁD DŘEVĚNÝ PARKETY!"
Chvíli se nikdo ani neposral. Pak slon syčivě poznamenal: "Pánové, jsem parník." Po tomto navýsost důstojném smrkání nakopnul své pozadí a vesele vyskočil z okna.
"Nsrat!", vychrstlo špinavé ledvinové játro. "Všichni voníte jako plechovej fotbalovej míč!"
"Ale Pentagon má ocas."
"To říkala i moje sestřenice. A hele! Vodička a v ní los."
"Tak jest. Pamatujte na moudra křečka levného asijského kurvce. Jedna prdel, přece, tunel neprojede bez plastových parohů."
"Nečekal jsem, že mě blechy opustí kvůli encyklopedii nelétavého ptactva," řekl jsem smutně. Naložil jsem dveře na korbu a začal kopat. Ale smůla. Našel jsem jen krabí střeva, tak jsem radši šel ždímat elektromotor. Jó, život je konvice.
Dál tesám fíkus. Už to bude šest let, co jsem naposled políbil tučňáka. Ach, ten čas tak smrdí. Ale co, je to angorskej králík. Tomu nenamaluješ pruhy.
Najednou jsem se prosázel do repráku. Tfuj, tančil jako hrneček z kosova. Ale vnady měl slušný, dokonce nabarvený na fialovo. Tomu říkám mediální bižuterie.
Najednou jsem dynamit. Asi jsem si měl vzít propisku. Bude to chtít pár gumových medvídků. Bacha, steak z kalafuny je hotovej, tak si jdu zabrnkat na trombón.